|
|
Specifika rodiny s postiženým dítětem
Ringmaierová, Radka ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na výzkum vlivu postiženého dítěte na rodinu od narození po jeho dospělost a sleduje vlastní specifika rodiny s postiženým dítětem. Jde o vliv na rodinu jako celek, tak i o vliv na jednotlivé členy rodiny a vztahy mezi nimi. Důležitým aspektem je i dopad na formování vztahů mezi sourozenci, příbuznými, a také vliv na sociální okolí rodiny. V teoretické části se práce věnuje základním pojmům jako rodina a její funkce a faktory na ni působící, zdravotní postižení, typy a důsledky zdravotního postižení. V praktické části se práce zaměřuje na výzkum vlivu postiženého dítěte na rodinu od jeho narození až do jeho dospělosti. Cílem této práce bylo co nejlepší možné porozumění vlivu efektu, který způsobí příchod dítě s postižením do rodiny a vliv nově vzniklé situace na členy rodiny. Hlavním tématem je zaměření se na jejich stavy a reakce v jednotlivých etapách života s postiženým dítětem a postihnout způsoby, jak a jakou formou lze napomoci eliminovat negativní vlivy dítěte s postižením na jednotlivé členy rodiny a jejich vlastní život. KLÍČOVÁ SLOVA rodina, zdravotní postižení, socializace, integrace, sociální opora
|
|
|
Etické principy mentoringu mladistvých jako sociální opory mládeže
Walters, Ester ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Zimmermannová, Marie (oponent)
Mentor je v mentoringu pozitivním vzorem a poskytuje vedení, podporu a povzbuzení mladému člověku, který může z mnoha příčin zažívat sociální vyloučení. Vztah mezi mentorem a jeho svěřencem (mentee) trvá minimálně jeden rok a zahrnuje pravidelná setkání nebo aktivity mezi mentorem a svěřencem. Cílem mentoringu mládeže je pomoci mladým lidem rozvíjet dovednosti, sebevědomí a odolnost, které potřebují k překonání překážek, výzev a dosažení resilience a svého plného potenciálu. Tato diplomová práce zkoumá etiku formálního mentoringu. Hlavní cíl práce se soustředí na etické aspekty mentoringu jako formy sociální opory mládeže, která čelí sociálnímu vyloučení. Poukazuje na benefity mentoringu s ohledem na potenciální etická rizika, jakými jsou zejména zneužívání autority a porušování vztahových hranic.
|
|
|
Rysy osobnosti typu C u žen s rakovinou prsu
Svatošová, Ludmila ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychosociálními aspekty u žen s karcinomem prsu, jako jsou stresové události, strategie zvládání stresu, sociální opora a osobnostní a emociální faktory a jejich případnou specifičností právě pro tuto skupinu žen. V teoretické části práce jsou shrnuty poznatky o osobnosti typu C, osobnosti disponované k onemocnění rakovinou, a jsou zmíněny dosavadní výzkumy a jejich výsledky. V rámci empirické části práce byl proveden retrospektivní kvantitativní výzkum se zaměřením na množství stresových událostí, strategie zvládání stresu, sociální oporu a rysy alexithymie u žen s diagnostikovaným karcinomem prsu (N=70) a tyto výsledky byly porovnány se srovnávací skupinou žen, u nichž rakovina diagnostikována nebyla (N=81). Výsledky prokazují významný rozdíl v množství stresových událostí, kde ženy s rakovinou prsu vykazují výrazně více stresových událostí před stanovením diagnózy než ženy bez onkologického onemocnění. Dále byl prokázán signifikantní rozdíl ve využívání negativních strategií zvládání stresu, ženy bez onkologického onemocnění využívají negativní strategie zvládání stresu častěji než ženy s rakovinou prsu. Signifikantní rozdíl byl prokázán v míře využívání strategie Podhodnocení, kterou ženy s rakovinou prsu využívají častěji než ženy bez onkologického onemocnění a v...
|
|
|
Charakteristické odlišnosti v očekávané, přijímané a poskytované sociální opoře u mužů a žen v partnerských vztazích
Lacka, Jiří ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Cílem práce bylo zjistit charakteristické odlišnosti v očekávané a získané sociální opoře u mužů a žen v dlouhodobých heterosexuálních vztazích. Autor nejprve vytvořil teoretický podklad pro následnou empirickou část. Byly uskutečněny polostrukturované rozhovory s dvanácti dospělými respondenty a na jejich podkladě byla provedena kvalitativní analýza získaných dat. Interpretace dat naznačuje, že ženy a muži si jsou v očekávané a získané sociální opoře velmi podobní. Výsledky byly diskutovány ve světle studií zabývajících se sociální oporou v partnerských vztazích a genderovými odlišnostmi. Klíčová slova: Gender, heterosexuální vztahy, kvalitativní výzkum, partnerské vztahy, psychologie zdraví, rodové odlišnosti, sociální opora.
|
|
| |
|
|
Vliv dostupné sociální opory na studijní úspěšnost středoškolských studentů
Svobodová, Kristýna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce byla vytvořena za účelem získat a sepsat hlavní poznatky, týkající se problematiky sociální opory a jejího vlivu na školní úspěšnost studentů vybraných gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť v Plzeňském kraji. V teoretické části jsou poznatky rozděleny do tří kapitol, ve kterých jsou vymezeny základní poznatky, jež jsou opřeny o odbornou literaturu a zahraniční studie v daných oblastech. V těchto kapitolách jsou vymezeny pojmy jako sebepojetí, období dospívání, motivace, školní úspěšnost a neúspěšnost, sociální síť a tři základní složky lidského formování v podobě rodiny, školy a vrstevnické skupiny. Výzkumná část se zaměřuje na zpracování dat, jež byla získána prostřednictvím normovaného dotazníku Dotazník sociální opory pro děti a mládež (CASSS-CZ), doplněného o demografické údaje. Do dotazníkového šetření se zapojilo 310 studentů. Získaná data byla zpracována statistickými metodami korelace, popisné statistiky a statistického nástroje jednofaktorová ANOVA. Po vyhodnocení dat jsme dospěli k závěrům, že sociální opora je pro jedince a jeho školní úspěšnost důležitá. Zároveň však není její míra rozdílná s ohledem na pohlavím jedince či typ školy, kterou jedinec navštěvuje. KLÍČOVÁ SLOVA sebepojetí, dospívání, sociální opora, školní úspěšnost, motivace,...
|
|
|
Zdravotní a sociální aspekty práce v privátním sexbyznysu
ONDRÁŠEK, Stanislav
Privátní sexbyznys v současnosti představuje velmi rychle expandující oblast sexbyznysu, která je zároveň velmi obtížně přístupná. Působení v sexbyznysu obecně nese s sebou značná rizika a dopady, se kterými se musí osoby poskytující sexuální služby každodenně vypořádávat a které významně ovlivňují jejich zdravotní a sociální oblast. Předkládána disertační práce se zabývá vybranými zdravotními a sociálními aspekty práce v privátním sexbyznysu. Hlavní cíle disertační práce byly: 1. Analyzovat, zda se ženy pracující v privátním sexbyznysu nachází v sociální izolaci a jaké jsou její projevy; 2. Analyzovat faktory ovlivňující setrvání v sexbyznysu a vstup na legální trh práce; 3. Analyzovat jaké způsoby preventivních aktivit ve vztahu ke zdraví cílová skupina volí; 4. Zjistit v jaké míře se ženám pracujícím v privátním sexbyznysu dostává sociální opory od jejich okolí. Dílčím cílem disertační práce bylo analyzovat vývoj nabídky privátních sexuálních služeb v Jihočeském kraji a Praze. Stanovené cíle byly dosaženy smíšenou výzkumnou strategií s využitím kvalitativních a kvantitativních metodologických postupů. Výzkumné šetření probíhalo částečně v rámci projektu s názvem Životní styl žen v privátním sexbyznysu a jejich (sebe)reflexe, který byl finančně podpořen Grantovou agenturou Jihočeské univerzity pod evidenčním číslem GAJU č. 029/2016/S. Sběr kvalitativních dat byl uskutečněn metodou dotazování a kombinací technik biograficko-narativního a polostrukturovaného interview. Sběr kvantitativních dat metodou dotazování a technikou standardizovaného dotazníku Duke-UNC Functional Social Support Questionnaire (FSSQ). Základní soubor představovaly privátní sexuálních pracovnice z Jihočeského kraje a Prahy (N=37). Komparační soubor, pro analýzu sociální opory, byl tvořen pouličními sexuálními pracovnicemi (N=40). Získané výsledky byly zpracovány kvalitativními a statistickými analytickými metodami. Z kvalitativní části výzkumu bylo zjištěno, že privátní sexuální pracovnice se setkávají v různé míře se sociální izolací manifestovanou narušenou a zredukovanou sociální sítí. Dále bylo zjištěno, že při poskytování sexuálních služeb využívají v rámci prevence sexuálně přenosných nemocí ochranu, přičemž v případě stálé klientely, nebo příplatku nikoliv. Analýza subjektivních faktorů ovlivňující setrvání v sexbyznysu ukázala shodnou percepci sexbyznysu jako práce nebo zaměstnání, které je zároveň svobodné. Zmiňovaná svoboda je však velmi ovlivněna racionalizací sexuálních pracovnic. Společným identifikovaným rysem privátních sexuálních pracovnic je také zkreslená percepce legální práce, z důvodu negativních, či žádných zkušeností. Subjektivním a zároveň objektivním faktorem je finanční aspekt, kdy sexbyznys poskytuje vysoké a rychlé výdělky. Z hlediska objektivních faktorů se jedná převážně o vzdělání a omezenou, či absentující délku praxe na legálním trhu práce. Na základě analýzy kvantitativních dat byl zjištěn statisticky významný vliv délky působení v sexbyznysu na míru sociální opory u privátních sexuálních pracovnic. Statisticky významný rozdíl byl nalezen v komparaci s pouličními sexuálními pracovnicemi, kdy míra sociální opory je u privátních sexuálních pracovnic vyšší. Disertační práce poskytuje vhled do problematiky privátního sexbyznysu, který představuje velmi málo probádanou oblast. Výsledky disertační práce nelze generalizovat, z důvodu nereprezentativního výzkumného vzorku, ale mohou být využity organizacemi pracujícími s touto cílovou skupinou, pro cílenou odbornou pomoc a intervenci. Výsledky jsou taktéž využitelné pro další výzkumné studie v oblasti poskytování sexuálních služeb, resp. sexbyznysu.
|
|
|
Zadluženost rodin a jednotlivců v ČR a její dopady
ANTLOVÁ, Romana
Diplomová práce obsahuje hodnocení ekonomické situace v České republice tak, jak ji vidí veřejnost a hodnocení příjmů vlastní domácnosti. K tomuto účelu byla využita data získaná z průzkumů neziskového ústavu STEM a data Českého statistického úřadu. Navazuje část věnovaná dluhům, proč se lidé zadlužují, jaké jsou důvody, proč své závazky nejsou schopni nebo nechtějí splácet. Další část práce je věnována etickému náhledu. Následuje část věnovaná psychologickým dopadům majícím výrazný vliv na zdraví člověka a faktorům podporujícím zdraví a odolnost. Poslední část je věnována dopadům sociálním a sociální pomoci. Opírala jsem se přitom o odbornou literaturu a související elektronické zdroje.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.